Převážně se jedná o požadavky na zvýšení povrchového napětí v souvislosti se zvýšením adheze následné vrstvy jako např. lepidlo, nátěr, potisk. Aktivaci je možné provést v nízkotlakém plazmatu dávkovým systémem várek o více kusech nebo atmosférickým plazmatem při využití tzv. atmosférické trysky pro kontinuální výrobní procesy.

Využití v následujících oblastech: automobilový, strojní, textilní, balírenský průmysl, výrobky pro medicínské účely, elektrotechnický průmysl a další.

Některé typy zpracovaných materiálů:

• PE, PP, TPU, ABS, PTFE, PBT, PEEK atd. Příklady zjišťování kontaktního úhlu pro různé typy materiálů po plazmové povrchové úpravě najdete v sekci Měřící metody – Smáčivost povrchu 3-D objektů.

Příklady povrchových úprav různých typů materiálů plazmovým výbojem:

• Zvýšení povrchového napětí krycího víčka před lepením
  Vnitřní povrch víček je aktivován v nízkotlaké plazmové aparatuře v dávkovém systému. Součástky jsou v pravidelných termínech dodávány k předúpravě tak, aby byly připraveny k vyzvednutí v předem dohodnutém termínu. Kvalita dodávky je kontrolována ve stanovených intervalech. Po úpravě dochází ke zvýšení povrchového napětí z 30 mN/m na více jak 44 mN/m. (Zjišťování povrchového napětí viz sekce Měřící metody – Smáčivost povrchu 3-D objektů)

Zvýšení povrchového napětí tělesa plastové řídící jednotky z důvodu lepení silikonem spolu s hliníkovým krytem – optimalizace technologie předúpravy obou součástí pro zvýšení adhezních sil 

Požadavek: lepený spoj musí odolávat mechanickému zatížení a vykazovat určitou pružnost pro kompenzaci rozdílných deformací obou lepených součástek. 

Plastové vzorky byly povrchově aktivovány plazmatem a poté dodány k testování kombinace různých materiálů lepidel s různě předupraveným hliníkovým vzorkem. Původní hodnoty povrchového napětí před aktivací dosahovaly 38 mN/m a před vlastním nanášením lepidel v různých lokacích Evropy i po více dnech min. 44 mN/m. Zjišťování povrchového napětí viz sekce Měřící metody – Smáčivost povrchu 3-D objektů. 

Výsledkem celého testování byl průběh střihového namáhání a odpovídající protažení jednotlivých zkušebních vzorků až do porušení spoje. Na tomto podkladě došlo k rozhodnutí pro doporučení jediné kombinace materiálu a předúpravy do další fáze testování na reálných dílcích a projekt směřoval do sériové výroby.

Zjišťování povrchového napětí měřením kontaktního úhlu viz sekce Měřící metody – smáčivost povrchu 3-D objektů.

Výsledek: vytvoření obtížně oddělitelného spoje, dosaženo hodnot porovnatelných nebo lepších než v případě chemického leptání povrchu před lepením.